Rychlá a spolehlivá pomoc podnikatelům v Moravskoslezském kraji

Výjimečně mohou závazky ze smlouvy zaniknout z důvodu následné nemožnosti plnění (§ 2006 a následující občanského zákoníku).

Následná nemožnost plnění pomůže například dodavatelům, kteří se zavázali dodat např. zdravotnický materiál, u něhož stát dočasně zakázal distribuci soukromým subjektům. Závazek v takovém případě zaniká a strany mají povinnost si vrátit již poskytnutá plnění, tedy zejména uhrazenou zálohu.

Pozor na to, že následná nemožnost plnění neosvobozuje od plnění tam, kde je objektivně možné závazek splnit, jen bude potřeba využít subdodavatele, dodat zboží později nebo jej získat podstatně dráž – tam je možné maximálně upravit cenu.

Ano. Pandemie koronaviru může být důvodem pro snížení nebo naopak zvýšení dohodnuté ceny, ovšem jen v případě, že jste smlouvu uzavřeli v době, kdy nebylo možné příchod takto rozsáhlé pandemie a jejích důsledků předpovídat. Riziko změny okolností v takovém případě nese strana, která se tomu smluvně zavázala.

Máte ve smluvní doložce uvedenou vyšší moc (vis maior) jako součást balíčku závěrečných ustanovení? Vyšší mocí je nepředvídatelná, neovlivnitelná událost, které nešlo zabránit a která je nezávislá na osobě, jež se jí dovolává. Z tohoto hlediska lze obecně považovat současnou koronovirovou pandemii za případ vyšší moci.

Ve smlouvách často bývá upraveno, co se vyšší mocí rozumí a jak je v takových případech třeba postupovat. Pokud vás vyšší moc opravňuje k nedodání plnění, můžete podle této doložky postupovat. Pokud není doložka vyšší moci konkretizována ve smlouvě, postupujte podle obecných ustanovení občanského zákoníku.

V případě, že vám ze smlouvy plyne nějaká povinnost, kterou na základě opatření v souvislosti s koronavirem nebudete moci splnit (např. při nařízení o uzavření provozoven), může druhé ze smluvních stran vzniknout nárok na náhradu škody. Škodu však nemusíte uhradit v případech, pokud splníte určité zákonné podmínky, tzv. liberační důvody.

Splátky bude možné odložit u spotřebitelských, podnikatelských úvěrů, a také hypotečních úvěrů. Novela platí pro úvěry, které byly sjednány a čerpány před 26. březnem 2020, přičemž v případě hypotečních úvěrů je možné splácení přerušit také u smluv sjednaných před 26. březnem, i když klient peníze čerpal po tomto datu. Odložení splátek je bez poplatků a bez záznamu v registrech dlužníků. Dle vládní novely nemá dojít k navýšení výše měsíční splátky úvěru, ale k navýšení doby splatnosti úvěrů či jinému řešení. Ovšem banky tuto otázku řeší individuálně. Dlužná částka se ovšem i nadále úročí. Proto klienti musí počítat s tím, že za odklad splátek v budoucnu zaplatí.V případě úvěrů firem bude pozastaveno jen splácení jistiny.

Splácení hypotečních a jiných úvěrů lze přerušit na 3 či 6 měsíců. Délku přerušení si může klient banky vybrat.

O odložení splátky můžete požádat svou úvěrující banku. Jakmile o oznámení o odkladu splátek bance dodáte, tak vám budou splátky ihned odloženy na požadovanou dobu (3 či 6 měsíců). Stačí uvést důvod odkladu – negativní ekonomický dopad pandemie koronaviru. Důvody se nemusí nijak prokazovat. Banky již na svých webových stránkách vyvěsily formuláře žádostí. Zároveň banky žádají své klienty, aby s bankou komunikovali elektronicky či telefonicky, využívali online formuláře a návštěvu poboček odložili na později či pro krajní případy.

Klientům, kteří si již odklad splátek s bankou dohodli, se přijetím zákona celková lhůta odkladu splátek neprodlužuje. Česká bankovní asociace komentuje další postup takto:

„Přijetím zákona se celková lhůta odkladu splátek neprodlužuje, ale zákon ponechává na rozhodnutí klienta, zda i po nabytí účinnosti zákona ponechá bez dalšího v platnosti dohodu o odkladu splátek, kterou s bankou uzavřel před nabytím účinnosti zákona. Pokud se rozhodne využít ochranné doby a požádá o odklad splátek podle zákona, původní dohoda o odkladu splátek končí a nahrazuje se dohodou podle zákona.“

O odklad splátek hypoték a dalších úvěrů mohou žádat jak jednotlivci, domácnosti i osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) a firmy.

U OSVČ, které už za období března 2020 své zálohy zaplatily, budou tyto platby využity nejdříve na jiné splatné závazky a po tom jako předplacená platba na měsíc září.

Platí stále stejná pravidla. To znamená, že rozdíl záloh uhradíte jako doplatek pojistného po podání přehledu o příjmech a výdajích OSVČ za rok 2020, tedy do měsíce po odevzdání daňového přiznání.

Od března do srpna živnostníci skutečně neplatí žádné povinné odvody na důchodové pojištění. Jediným odvodem bude platba nemocenského pojištění u dobrovolně pojištěných OSVČ. Rozdíly budou ve vyúčtování za celý rok 2020:

• Odvádíte minimální zálohy? Povinné platby na důchodové pojištění za březen až srpen máte odpuštěné v plné výši.
• Odvádíte víc než minimální zálohy? Od března do srpna nemusíte platit žádné zálohy. V ročním vyúčtování příští rok ale zpětně doplatíte za těchto 6 měsíců pouze rozdíl mezi minimální zálohou a skutečnou výší pojistného podle vašeho zisku za rok 2020.

Doba od března do srpna se i nadále započítává pro důchodové nároky. Bude se k ní přihlížet stejně, jako byste odváděl/a zálohy stanovené pro rok 2019.

Zaměstnavatel podá žádost o poskytnutí příspěvku prostřednictvím webové aplikace zřízené speciálně za tímto účelem. Odkaz najde na webových stránkách https://antivirus.mpsv.cz/. Podávání žádostí o všechny uvedené příspěvky bude zcela elektronizované, a tedy bezkontaktní. Zaměstnavatelé tak nemusí volat na jednotlivé úřady práce nebo chodit na kontaktní pracoviště Úřadu práce. Povinnou součástí žádosti je:

• doklad o zřízení účtu žadatele, na který bude ÚP ČR zasílat finanční prostředky. doklad o zřízení účtu žadatele, na který bude ÚP ČR zasílat finanční prostředky. 
• doklad o zastupování zaměstnavatele (oprávněné osobě) – Zaměstnavatel doloží plnou moc k zastupování pouze v případě, je-li vyřizováním žádosti pověřena jiná osoba, než osoba oprávněná jednat jménem žadatele nebo nebyla-li již v minulosti předložena ÚP ČR. 

Uchazeč musí splňovat obecně definici podniku, tedy vyvíjet pravidelnou hospodářskou činnost, a specificky pak limity pro malý a střední podnik. V podmínkách soutěže nejsou vyjmenovány přípustné právní formy, musí však jít o právnickou osobu, tzn. OSVČ jako podnikající fyzické osoby být uchazeči nemohou.

Stáří firmy omezeno není, podprogramu 3 se zaměřuje na start-upy, zároveň není striktní podmínkou ani doložení několikaleté historie firmy. Čerstvě založený podnik však bude obtížněji přesvědčovat hodnotitele o své ekonomické způsobilosti k řešení projektu, tam naopak déle fungující zavedená firma může mít určitou výhodu. Limity platí ty z přílohy I Nařízení GBER, které jsou určující jako hranice mezi středním a velkým podnikem. Malé a střední podniky v soutěži nerozlišujeme, mají stejné podmínky.

Příjemcem dotace je vždy MSP, který bude řešit projekt samostatně. Další organizace může zapojit v roli dodavatele, ale projekt bude vůči ministerstvu garantovat (organizačně i finančně) podnik sám.

U jednotlivého projektu se kombinují dva režimy podpory:

1. Způsobilé náklady v režimu dle GBER článků 28 a 29, jak jsou specifikovány v kapitol 6 zadávací dokumentace. Na ně lze získat nejvýše 50% dotaci.
2. Teprve další část nákladů (tj. jinak nezpůsobilé) by měl uchazeč plánovat do položek označených „de minimis“ (investice i neinvestice), na které může pak získat 100% dotaci. Druhý typ nákladů nesmí přesáhnout svou výší náklady v režimu dle GBER, tak je stanovena podmínka v této soutěži. Náklady z obou „de minimis“ položek souhrnně nesmí přesáhnout 50 % (tedy polovinu) z celkových plánovaných a poskytovatelem schválených nákladů projektu. Opačně to limitováno není, takže lze mít nákladové položky „de minimis“ i nulové nebo libovolně nízké, v závislosti právě na již vyčerpané části limitu de minimis uchazečem. Ale uchazeč pak nedosáhne na vyšší procento podpory a musí počítat s 50% spolufinancováním z vlastních zdrojů.

Způsobilé výdaje viz kapitola 6.1 (dle GBER, dotace 50 %): 

• náklady na poradenské a podpůrné služby v oblasti inovací
• osobní náklady
• náklady na nástroje a vybavení v rozsahu a za období, kdy jsou využívány pro projekt
• náklady na smluvní výzkum, poznatky a patenty, které byly zakoupeny nebo na něž byla pořízena licence od vnějších zdrojů za obvyklých tržních podmínek
• ostatní provozní náklady včetně nákladů na materiál, dodávky a podobné výrobky, které vznikly přímo v důsledku provádění projektu
• režijní náklady (vzniklé v souvislosti s řešením projektu).

Způsobilé výdaje dle de minimis, až 100 % podpory:

• „de minimis – neinvestice“ – v této položce lze uplatnit další náklady související s řešením projektu, například náklady související s inovací produktu / produktů, jimž je přizpůsobován výrobní postup nebo procesy organizace, jež představují hlavní náplň projektu; uznatelné jsou v této položce také náklady na přípravu žádosti o dotaci a další podobné administrativní náklady.
• „de minimis – investice“ – v této položce lze uplatnit další náklady související s řešením projektu, a to povahy nákladů na pořízení dlouhodobého hmotného či nehmotného majetku (uplatňována je pořizovací cena).

Finanční správa již 9. 4. 2020 zahájila přijímání žádostí. Formulář je dostupný na webu Finanční správy zde. Vyplněná žádost se podává Finančnímu úřadu, u kterého podáváte daňové přiznání k dani z příjmů ideálně elektronicky (přes Daňový portál – Elektronická podání pro Finanční správu či datovou schránkou) či emailem na elektronickou adresu zveřejněnou na formuláři (liší se podle územního pracoviště finančního úřadu). Žádost lze podat i v listinné podobě, zaslat poštou nebo zanést na úřad, kde jsou umístěny speciální sběrné boxy.

Zaměstnavatelům, jejichž hospodářská činnost bude ohrožena v důsledku šíření nákazy, bude poskytován příspěvek na plnou či částečnou úhradu náhrad mezd, které budou zaměstnancům náležet z důvodu překážky na straně zaměstnance (nařízení karantény) nebo na straně zaměstnavatele (překážka – uzavření provozovny z důvodu nařízení vlády uzavřít provoz), bude-li prokázáno, že překážka v práci vznikla v důsledku nákazy COVID-19. Za správnost stanovení příslušné překážky v práci je plně zodpovědný zaměstnavatel. Jejich dodržování náleží do kompetence Státního úřadu inspekce práce. Případné chybné stanovení překážky v práci však není porušením dohody o poskytnutí příspěvku a nemá návaznost na jeho případné vrácení.  

Ano, k inovaci výrobního postupu nebo k inovaci organizační lze v nákladech využít položku na nákup pomocných a podpůrných služeb v oblasti inovací, případně také nákup služeb VaV. VaV může být v omezeném rozsahu součástí projektu ve smyslu dokončení vývoje.

Ano, lze uplatnit i náklady na zaměstnance, kteří jsou na projektu zavádění inovace zaměstnáni formou DPP/DPČ.

Na úhradu náhrad platů: z programu jsou vyloučeni zaměstnavatelé odměňující své zaměstnance platem, tedy zaměstnavatelé podle § 109 odst. 3 ZP, neboť jejich mzdové (platové) náklady mohou být kryty z jiných veřejných zdrojů. 

Na úhradu nákladů vzniklých na základě dohod o provedení práce či o pracovní činnosti: zaměstnavatel tedy nemůže žádat o příspěvek na zaměstnance pracující na základě dohody o provedení práce či dohody o pracovní činnosti.

V případě, že zaměstnavatel dal zaměstnanci výpověď či v době podání vyúčtování byl pracovní poměr ukončen.

Za zaměstnance, na kterého zaměstnavatel obdržel jiný příspěvek od ÚP ČR: příspěvek zaměstnavateli nenáleží na zaměstnance za kalendářní měsíc, za který mu byl na tohoto zaměstnance poskytnut Úřadem práce jiný příspěvek, jehož výše se stanoví na základě skutečně vynaložených prostředků na mzdy nebo platy, včetně pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, které zaměstnavatel za sebe odvedl z vyměřovacího základu zaměstnance. 

V případě, že náhrada mzdy je kryta jinými veřejnými rozpočty: příspěvek zároveň nenáleží zaměstnavateli v případě, čerpal by-li na stejný účel, tj. na tu část náhrady mzdy nebo platu, která byla kryta příspěvkem, jiné prostředky poskytované ze státního rozpočtu, rozpočtu územních samosprávných celků, vyšších územních samosprávných celků, Evropských strukturálních a investičních fondů, popř. z jiných programů a projektů EU, ani jiných veřejných zdrojů.

Žadateli, který je v likvidaci nebo konkurzním řízení: žadateli, kterému byla v období 3 let přede dnem podání žádosti uložena pokuta za umožnění výkonu nelegální práce podle § 5 písm. e) bodu 3 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.

Uznatelnými náklady jsou:

• mzdové náklady (pracovní místa v rozsahu nezbytném pro účely projektu),
• náklady na materiál, vodu, energie,
• náklady na nákup nezbytných služeb,
• další náklady uvedené v žádosti o podporu.

Do způsobilých výdajů lze zahrnout náklady na poradenské a expertní služby, ale nelze zahrnout výdaje na zpracování žádosti o dotaci. DPP a DPČ lze zahrnout do způsobilých výdajů. Investiční výdaje nejsou způsobilým výdajem.

Příjemcem podpory může být jen podnikatel podle § 420 a 421 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů nebo výzkumná organizace, která je zapsána v seznamu výzkumných organizací podle § 33a zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací), ve znění pozdějších předpisů.

Projekty nelze podat v rámci blokové výjimky, pouze v rámci de minimis.

Ne. Prostřednictvím programu stát přispívá na vyplacené náhrady mezd. Nikoli na vyplacené mzdy. To v praxi znamená, že pokud zaměstnanci chodí do práce a dostanou mzdu, nemůže ÚP ČR takové firmě příspěvek poskytnout. Jestliže zaměstnavatel vyplatil zaměstnancům náhradu mzdy za dobu, kdy pracovat nemohli, pak za splnění dalších podmínek, může ÚP ČR příspěvek žadateli přiznat.

Mzdové náklady, které zaměstnavateli budou Programem Antivirus refundovány, vznikají za dobu, kdy není pro zaměstnavatele konána práce. Po tuto dobu je zaměstnancům poskytována snížená náhrada mzdy v souladu se Zákoníkem práce. Dále platí tyto podmínky:

• Zaměstnavatel striktně dodržuje zákoník práce 
• Zaměstnanec nesmí být ve výpovědní lhůtě a nesmí mu být dána výpověď 
• Týká se firem v podnikové sféře, zaměstnanci musí být v pracovním poměru a musí se účastnit nemocenského a důchodového pojištění 
• Zaměstnavatel musí vyplatit mzdu a odvést povinné odvody  
• Vzhledem k tomu, že veškerá administrace bude probíhat výhradně elektronicky, musí mít zaměstnavatel zřízeny datové schránky nebo disponovat uznávaným elektronickým podpisem.

Omezení stáří firmy je pouze u aktivity typu A – žadatel musí být registrován jako poplatník daně z příjmu po dobu dvou uzavřených zdaňovacích období předcházejících datu podání žádosti o podporu. U aktivity typu B a C omezení stáří žadatele není.

Antivirus se rozběhnul 6. dubna. Od té doby je možné podávat žádosti. Předpokládá se, že mezi podáním žádosti a výplatou příspěvků Úřadem práce bude prodleva v řádu několika dní.

• Úvěr v rámci programu COVID II
• Jednorázový kompenzační bonus pro OSVČ (tzv. 25tka)

Živnostníci nikde nemusí o toto odpuštění platby žádat. Změna platí automaticky od března do srpna a týká se všech. Tedy živnostníků s hlavní i vedlejší výdělečnou činností.

• Zaměstnavatel provede uzávěrku mezd a evidence docházky za příslušný kalendářní měsíc, v řádném termínu vyplatí zaměstnancům náhrady mezd a odvede povinné odvody (sociální a zdravotní pojištění).
  
• Poté předloží ÚP ČR (prostřednictvím webové aplikace) vyúčtování vyplacených náhrad mezd včetně povinných odvodů, které bude obsahovat seznam zaměstnanců a jejich rodných čísel nebo evidenčních čísel pojištěnců (pokud není rodné číslo), na které požaduje příspěvek.
  
• Na každý režim Programu Antivirus žadatel vyplňuje samostatný formulář pro příslušný režim včetně čestného prohlášení o vyplacených mzdových prostředcích, včetně odvodů a o vzniku překážek v práci v souladu se ZP.
• Příslušný formulář „Vyúčtování – Antivirus“ jak pro režim A, tak pro režim B, bude dostupný ve webové aplikaci. Formulář je závazný, zaměstnavatel není oprávněn v něm provádět změny (jiné než povolené).
• Součástí formuláře „Vyúčtování – Antivirus“ pro režim A, v případě, kdy zaměstnavatel žádá o poskytnutí příspěvku z důvodu vzniku jiné překážky v práci v důsledku krizových či mimořádných opatření, je rovněž uvedení předmětu podnikání nebo činnosti, která byla dotčena (nařízeno uzavření či omezení provozu), a to včetně uvedení příslušného opatření (číslo usnesení vlády, číslo jednací opatření ministerstva zdravotnictví apod.).

Podporu z Programu Antivirus mohou získat všichni zaměstnavatelé ve mzdové sféře, u kterých alespoň jeden ze zaměstnanců v pracovním poměru, který je účasten nemocenského a důchodového pojištění podle českých právních předpisů, spadá do podmínek režimu A nebo B. V případě zaměstnanců-cizinců je tedy rozhodné, zda jsou zaměstnáni podle českého práva a jsou účastni českého důchodového a nemocenského pojištění.

Agentury práce mohou vstoupit do Programu Antivirus, nicméně za níže uvedené podmínky: 

• Je-li zaměstnavatel agenturou práce musel pracovní poměr zaměstnance, na nějž bude příspěvek poskytován, být sjednán přede dnem vyhlášení nouzového stavu dne 12. března 2020 a trvat po celou dobu trvání Programu Antivirus. 

• V rámci tzv. částečné nezaměstnanosti je nutné přidělovat aspoň nějakou práci všem, není přesně definováno, kolik té práci musí být. Pokud někdo nepracuje vůbec, není v režimu částečné nezaměstnanosti. Skutečnosti prokazující vazbu vzniku konkrétní překážky v práci na epidemiologickou situaci jak v ČR, tak v zahraničí, nebudou po zaměstnavateli příspěvku vyžadovány.
• Je možné, že zaměstnanci částečné pracují, např. jeden den v týdnu, nebo každý den jen část pracovní doby (záleží na druhu provozu a konkrétních podmínkách). V takovém případě za skutečné odpracovanou dobu zaměstnanci dostávají mzdu odpovídající skutečné odpracované době a náhradu mzdy dostávají za tu část pracovní doby, kterou z důvodu překážek pracovat nemohli.
• Počítají se přesně dny/hodiny, kdy zaměstnanec nevykonával práci (toto musí přesně souhlasit s docházkovým výkazem mzdové účetní), tzn. zaměstnanec může některé dny pracovat (pokud by se Vám naskytla příležitost), jiné dny nikoli.

Program Antivirus je určen pro kompenzaci nákladů mzdy zaměstnavateli za to, že jeho zaměstnanci nepracují, tedy nevytváří svému zaměstnavateli zisk.

• Doba dovolené se dle Zákoníku práce (par. 348) považuje za dobu odpracovanou, tzn. za tuto dobu bohužel o kompenzaci žádat nelze.
• Neplacené volno lze zaměstnanci poskytnout pouze v případě překážky na straně zaměstnance, nikoli zaměstnavatele. V době neplaceného volna zaměstnavatel zaměstnance neplatí, tudíž nelze ani žádat o její kompenzaci.
• Zaměstnanec, na jehož mzdu je žádána refundace musí být stále v pracovním poměru, ale nevykonávat práci.
• Počítají se přesně dny/hodiny, kdy zaměstnanec nevykonával práci (toto musí přesně souhlasit s docházkovým výkazem mzdové účetní), tzn. zaměstnanec může některé dny pracovat (pokud by se Vám naskytla příležitost), jiné dny nikoli.

Moratorium se nevztahuje na kreditní karty, kontokorentní úvěry, revolvingové úvěry, operativní leasing nebo úvěry v souvislosti s obchody na kapitálovém trhu. Splátky také nelze odložit u úvěrů, u kterých dlužník k 26. březnu měl zpoždění se splátkou úvěru delší než 30 dnů.

Elektronická evidence tržeb (EET) bude pozastavena po dobu trvání nouzového stavu a následujících třech měsíců. Znamená to, že žádný poplatník nebude muset evidovat své tržby a tato povinnost nebude nikterak kontrolována. 

U úvěrů sjednaných a čerpaných po 26. březnu 2020. Novela o odkladu splátek se rovněž nevztahuje na kreditní karty, kontokorentní úvěry, revolvingové úvěry a operativní leasing. Splátky také nelze odložit u úvěrů, u kterých dlužník k 26. březnu 2020 měl zpoždění se splátkou úvěru delší než 30 dnů.

Pokud budou zaměstnanci pracovat ve výdejním okénku, vytvářejí firmě zisk, podpora se na ně tedy nevztahuje. Refundace je možná pouze u zaměstnanců, kteří nevykonávají práci. Smysl refundace spočívá ve finanční pomoci právě za pracovníky, kteří firmě nepřinášejí zisk. Program Antivirus může zaměstnavatel využít na všechny ostatní zaměstnance, kteří momentálně nepracují.

Daňoví poplatníci nemusí podat v termínu kontrolní hlášení k DPH, přičemž pokuty za pozdní podání kontrolního hlášení budou řešeny následovně: Bez výzvy správce daně bude automaticky prominuta pokuta v hodnotě 1.000 Kč vzniklá za období od 1. 3. do 31. 7. 2020. Ostatní pokuty za pozdní podání kontrolního hlášení či daňového přiznání budou promíjeny na individuální žádost poplatníka z důvodů souvisejících s koronavirem. 

Stát na půl roku odpustí všem živnostníkům platby povinného důchodového pojištění, a to zpětně od března do srpna 2020.

Na částku v nominální výši 25 000 Kč (500,- Kč za den v rámci bonusové období od 12. března do 30. dubna 2020) bude mít nárok OSVČ, která o ni požádá a prohlásí splnění několika základních požadavků:  

• Jedná se o osobu samostatně výdělečně činnou podle zákona upravujícího důchodové pojištění (typicky živnostník, samostatný zemědělec, autor nebo umělec, znalec, tlumočník, veterinář, lékař, poskytovatel zdravotní péče, architekt, daňový poradce a podobně),
• Vykonávaná činnost je činností hlavní, 
• Vykonávaná činnost může být i činností vedlejší, pokud OSVČ současně nevykonává zaměstnání a pokud pobírá invalidní nebo starobní důchod, , rodičovský příspěvek či peněžitou pomoc v mateřství, pečuje o zdravotně postiženou osobu, připravuje se na budoucí povolání (studenti),
• OSVČ byla aktivní ke dni 12. března 2020. Případně může jít také o OSVČ, jejíž činnost byla přerušena kdykoliv po 31. srpnu 2019 (sezónní podnikání).

Splnění podmínek doloží žadatel čestným prohlášením. 

Osoba samostatně výdělečně činná na hlavní činnost, která na základě mimořádného opatření vlády ČR proti šíření infekce COVID-19 nemůže vykonávat svoji podnikatelskou činnost z důvodu péče o:  

• Dítě/děti, které/které navštěvuje/navštěvují školu nebo jiná dětská zařízení, která byla uzavřena na základě usnesení vlády České republiky o přijetí krizového opatření v souvislosti s šířením infekce COVID-19 a je/jsou mladší 13 let, nebo 
• nezaopatřené dítě/děti maximálně do věku 26 let, které/která je/jsou závislé/závislá na pomoci jiné osoby alespoň ve stupni I (lehká závislost) podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o sociálních službách“), pokud nemůže/nemohou navštěvovat školu z důvodu jejího uzavření na základě mimořádného opatření proti šíření infekce COVID-19, nebo 
• osobu/osoby, která/které z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je/jsou závislá/závislé na pomoci jiné osoby alespoň ve stupni I (lehká závislost) podle zákona o sociálních službách, která/které byla/byly umístěna/umístěny dočasně do domácí péče z důvodu uzavření zařízení sociální péče, kde jinak pobývá/pobývají, na základě mimořádného opatření proti šíření infekce COVID-19.

OSVČ dostanou podporu počínaje 12. 3. 2020. 

Příspěvek bude poskytovat Úřad práce ČR, výše a doba poskytování bude závislá na důvodu vzniku překážky v práci, u každého zaměstnance bude nutné odlišit důvod překážky v práci. Období uznatelnosti nákladů: 12. března 2020 až 30. dubna 2020. MPSV předpokládá prodloužení tohoto období dle současného vývoje nákazy COVID-19 i na květen 2020. Prodloužení Programu Antivirus je podmíněno schválením vládou České republiky. 

Vyhlášení výzvy stanoveno na 15. 4. 2020. Žádosti bude možné podávat od 27. 4. 2020 do 29. 5. 2020 a výdaje bude možné uplatnit již od 1. 2. 2020.

Podpora od 250 tisíc do 20 milionů korun bude určena pro malé a střední podnikatele. Míra podpory bude 50 %. K dispozici bude 300 milionů korun.

Podpořena bude podnikatelská činnost zaměřená na výrobu zdravotnických prostředků. Zejména půjde o projekty, které mají přímou souvislost s bojem proti dalšímu šíření koronaviru prostřednictvím pořízení nových technologických zařízení a vybavení. 

Ano. Oba programy jsou poskytovány v rámci podpory de minimis, která stanovuje maximální výši podpory, kterou úspěšný žadatel může obdržet.

Jeden žadatel může o záruku COVID II žádat jednou za 6 měsíců. Vzhledem k tomu, že se jedná o podporu provozního financování žadatele, může využít tuto podporu například pro více provozoven.

Musí jít o žadatele, který je oprávněn podnikat na území ČR (má přidělené české IČO).

Žadatelem sice může být zemědělský podnikatel, ale budou podpořeny pouze nezemědělské činnosti jako například, pokud zemědělský podnikatel provozuje vedle své standardní činnosti i penzion.

Poplatky za poskytnutí úvěru a jiné poplatky úvěrující banky (například za vedení úvěrového účtu) jsou v kompetenci banky, která úvěr poskytne. ČMZRB poskytne záruku a finanční příspěvek na úhradu úroků bez poplatku.

Výši úrokové sazby stanovuje banka, která úvěr poskytuje. ČMZRB poskytne finanční příspěvek na úhradu úroků v maximální výši 80 %.

Doba ručení nepřesahuje 3 roky od data podpisu smlouvy o záruce.

ČMZRB bude klientovi vyplácet finanční příspěvek zpětně na základě potvrzení Spolupracující banky o výši úroků uhrazených klientem podle podmínek uvedených ve Výzvě. První splátka bude poskytnuta za úroky uhrazené klientem do konce druhého měsíce následujícího po měsíci, ve kterém byla poskytnuta záruka.

Ne, příspěvek se vztahuje pouze na první 3 roky splácení úvěru od data podpisu smlouvy o záruce a zároveň nesmí přesáhnout klientem skutečně zaplacenou výši úroků. Celková výše vyplaceného příspěvku nesmí přesáhnout výši úroků ze zaručovaného úvěru vyčerpaného na způsobilé výdaje projektu uhrazených příjemcem podpory v období od uzavření smlouvy o zaručovaném úvěru do měsíce předcházejícímu 3 roky od data uzavření smlouvy o zaručovaném úvěru se spolupracující bankou.

Ano, ale záruka mu bude poskytnuta pouze na první tři roky, stejně jako finanční příspěvek, který se rovněž vyplácí jen první tři roky.

O úvěr lze požádat prostřednictvím Žádosti – excelovského formuláře, který bude ke stažení na webových stránkách ČMZRB. Žádost bude mít několik příloh, které jsou nezbytné k celkovému hodnocení žadatele a jeho záměru. Vyplněnou žádost lze podat výhradně prostřednictvím aplikace ePodatelna – využijte volbu „Podání pro neregistrované uživatele“.

K uhrazené částce způsobilého výdaje musí existovat účetní doklad, aby bylo možné prokázat, že zvýhodněný úvěr byl použit na způsobilé výdaje. Např. v případě nájemného výpis z účtu, ze kterého byl zaplacen nájem a nájemní smlouva. Tyto doklady je potřeba uložit pro případnou pozdější kontrolu.

Vláda rozšířila alokaci na záruky pro velké společnosti prostřednictvím EGAP, a to na výši 330 mld. Kč. Více informací na https://www.egap.cz/

Za dny čerpání podpory v nezaměstnanosti, nárok na kompenzační bonus nevzniká. Pokud ale žadatel čerpal podporu v nezaměstnanosti v březnu a v dubnu již nikoliv, může zažádat o kompenzační bonus za zbytek bonusového období. Tj. 1. dubna až 30. dubna, což při výši bonusu 500 Kč/denně představuje 15 000 Kč. Počet dnů se vyplňuje v žádosti.

Ano, ve stávající podobě není vyloučen souběh čerpání kompenzačního bonusu ve výši 25 000 Kč s čerpáním kompenzace ošetřovného z programu Ministerstva průmyslu a obchodu. Vyloučen nicméně je souběh čerpání kompenzačního bonusu s výplatou podpory v nezaměstnanosti.

Příjemcem kompenzačního bonusu je osoba samostatně výdělečně činná podle zákona upravujícího důchodové pojištění, pokud nejde o osobu vykonávající činnost, v jejímž důsledku je tato osoba účastna nemocenského pojištění jako zaměstnanec. 

Podle § 5 písm. a bodu 13. zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, se zaměstnanci pro účely tohoto zákona rozumí osoby pečující o dítě a osoby, které jsou vedeny v evidenci osob, které mohou vykonávat pěstounskou péči na přechodnou dobu, je-li těmto osobám vyplácena odměna pěstouna podle zákona o sociálně-právní ochraně dětí. 

Jestliže tedy pečujete o dítě a/nebo jste vedeni v evidenci osob, které mohou vykonávat pěstounskou činnost na přechodnou dobu, přičemž Vám je vyplácena odměna pěstouna, pak se na Vás pro účely nemocenského pojištění hledí jako na zaměstnance, pročež se na Vás nevztahuje možnost uplatnění nároku na kompenzační bonus pro OSVČ.  

Pokud datovou schránku ani elektronický podpis nemáte, můžete udělit plnou moc k podání žádosti osobě, která datovou schránku nebo elektronický podpis má a žádost Vaším jménem podá. Pokud žadatel nemá datovou schránku, lze rovněž využít aktivity Hospodářské Komory https://www.komora.cz/podejtozame/. Webový formulář slouží jako elektronická plná moc, díky níž podnikatelé a živnostníci mohou kontakt se státní správou předat svým odborným poradcům, se kterými dlouhodobě spolupracují.

Pobírání jakýchkoli dávek není překážkou pro vznik nároku na kompenzační bonus, ale v určitých situacích může být výplata kompenzačního bonusu důvodem pro snížení či nepřiznání sociální dávky či podpory (bonus je pro potřeby výpočtu těchto dávek započitatelným příjmem).

• 6 měsíční prázdniny na sociální a zdravotní pojištění – ANO, lze kombinovat
• Nemocenská – ANO, lze kombinovat
• Ošetřovné pro OSVČ – ANO, lze kombinovat
• Starobní důchod, invalidní důchod, rodičovský příspěvek, mateřská – ANO, lze kombinovat
• Dávky v hmotné nouzi – zákon to explicitně nevylučuje, vyplacení kompenzačního bonusu nicméně bude zohledněno jako příjem při posouzení nároku na danou dávku
• Podpora v nezaměstnanosti – NE, nelze kombinovat. Tuto dávku není možné podle zákona vyplatit při současném čerpání bonusu, resp. kompenzační bonus nelze vyplatit při současném čerpání podpory v nezaměstnanosti (posuzuje se ke každému kalendářnímu dni samostatně)
• Příspěvek na bydlení – zákon to explicitně nevylučuje, vyplacení kompenzačního bonusu nicméně bude zohledněno jako příjem při posouzení nároku na danou dávku.

Vlastnictví společnosti s ručením omezeným není překážkou pro vyplacení kompenzačního bonusu. Pokud však daná osoba působí zároveň v této společnosti jako zaměstnanec či jednatel a zároveň dosahuje rozhodného příjmu pro účely nemocenského pojištění (tj. jinými slovy za tuto činnost je za něj placeno sociální a zdravotní pojištění), pak nárok na bonus nemá, neboť je podle zákona o důchodovém pojištění považována za zaměstnance.

Na kompenzační bonus v maximální výši 25 tisíc korun dosáhne i člověk, který pracuje na dohodu o provedení práce (DPP) s odměnou do 10 tisíc korun měsíčně a současně je aktivní OSVČ i na vedlejší činnost. V případě dohod o pracovní činnosti (DPČ) je tato hranice ve výši 3 tisíce Kč. Ti, co výše uvedené hranice překračují, na kompenzační bonus nedosáhnou, neboť se již jedná o zaměstnání zakládající účast na nemocenské pojištění. Tyto hranice jsou dány zákonem o nemocenském pojištění.

Vstupní podmínkou pro přiznání nároku na kompenzační bonus je, že se jedná o aktivní OSVČ, která nemá pozastavenu činnost v ten kalendářní den, za který se kompenzační bonus poskytuje. Současně musí být naplněna druhá podmínka, a to, že byla aktivní OSVČ dne 12. března 2020. Z této druhé podmínky však existuje výjimka pro OSVČ, které měly v tento den přerušen výkon samostatné výdělečné činnosti, pokud tato činnost byla přerušena kdykoliv po 31. srpnu 2019 (případy sezónního podnikání). Bude tedy záviset na tom, kdy došlo či dojde k znovuobnovení výkonu samostatné výdělečné činnosti. Pokud se tak stalo ještě před 12. březnem 2020, má OSVČ nárok na kompenzační bonus v plné výši. Pokud se tak stane později v rámci bonusového období (od 12. března do 30. dubna 2020), pak má nárok na poměrnou část (500 Kč za každý den).

Kompenzační bonus není daňově uznatelným příjmem a nepodléhá ani sociálnímu a zdravotnímu pojistnému. Žádným způsobem tedy neovlivní nárok na daňové úlevy.

Ano, kompenzační bonus je určen i pro studenty (do 26 let), kteří jsou současně OSVČ a výkon této činnosti jim zcela nebo významně znemožnilo šíření koronaviru či související krizová opatření.